V roce 1618 se rozhodli čeští stavové vystoupit proti porušování Rudolfova majestátu zajišťujícímu náboženskou svobodu. 23. května se spolu se svými přívrženci vydali pod vedením hraběte Jindřicha Matyáše Thurna za královskými místodržícími na Pražský hrad. Po improvizovaném soudu byli Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a sekretář Filip Fabricius vyhozeni z okna (TAJENKA) Ludvíkova křídla hradu. Tímto činem začalo nejen české stavovské povstání, ale i třicetiletá válka.