Zakladatel moderní čs. speciální pedagogiky (TAJENKA) (10. 10. 1867 Smiřice n. L. – 12. 3. 1961 Praha) se zasloužil o vznik pomocných škol a o přijetí jejich učebních osnov a výchovných směrnic. Od r. 1919 pracoval na Ministerstvu školství a národní osvěty jako inspektor a počal se intenzivně zajímat o slepeckou výchovu. Bojoval s názorem, že slepému dítěti není třeba vyššího vzdělání, protože by ho činilo více nešťastným. V roce 1924 začal vydávat časopis. „Úchylná mládež: Časopis pro výzkum a výchovu mládeže slabomyslné, hluchoněmé, slepé, mravně vadné a zmrzačelé“. Později se podtitul časopisu změnil na „Revue pro pedopatologii, nápravnou pedagogiku a sociální péči o mládež úchylnou“. (TAJENKA) se aktivně účastnil činnosti mnoha spolků, kterým předsedal nebo byl členem jejich výborů. Byly to např. Spolek pro péči o slabomyslné, Spolek pro léčbu a výchovu mrzáků, Český slepecký tisk či Spolek učitelů a přátel mládeže mravně vadné.